|
|
Kapitulní kostel Povýšení sv. Kříže v Litomyšli
Vacek, Miloš ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
1 Anotace Diplomová práce "Kapitulní kostel Povýšení sv. Kříže v Litomyšli" nejprve stručně seznamuje s dějinami Litomyšle, které předcházely a jsou důležité pro pochopení pozdějšího období - založení kláštera augustiniánů poustevníků. Jedná se především o klášter benediktinů a poté premonstrátů. Roku 1344 bylo v Litomyšli založeno biskupství (1. kapitola). Druhý zdejší biskup Jan II. ze Středy zde roku 1356 založil augustiniánský klášter spolu s kostelem Povýšení sv. Kříže (2. kapitola). V období husitství došlo k důležité změně ve významu zmiňovaného kostela - roku 1448 sem byla přenesena fara od zničeného kostela sv. Klimenta (3. kapitola). V práci nechybí popis stavební historie kostela, jehož stavba trvala 20 let a úpravy pokračovaly až do doby husitské (4. kapitola). Do začátku 20. století měly kostel na starosti mnohé šlechtické rody, které zároveň vlastnily litomyšlské panství (5. kapitola). Až do 20. století kostel procházel četnými opravami a také několika podstatnými přestavbami (6. kapitola). Na počátku 20. století byl litomyšlskému děkanství udělen titul proboštství. O několik desítek let později bylo usilováno o radikální přestavbu kostela v gotickém stylu, ke které však již nedošlo (7. kapitola). V devadesátých letech pak byla provedena kompletní rekonstrukce chrámu i přilehlé budovy...
|
|
|
ThDr. František Reyl - kněz, politik, vědec
Havel, Matěj Ondřej ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Marek, Pavel (oponent) ; Šmíd, Marek (oponent)
Disertační práce se zabývá životem královéhradeckého katolického kněze, vědce v oboru křesťanské sociologie a politika ThDr. Františka Reyla (1865 - 1935). Životní osudy, významné posty, jež Reyl zastával, jeho dílo i události, které ho zastihly, jsou zasazeny chronologicky, tak jak do Reylova života patřily. V první části práce je stručně nastíněna dějinná situace katolické církve v Čechách i v Evropě v době Reylova života, na přelomu 19. a 20. století. Následující část popisuje jeho osudy od dětství, přes studia na gymnáziu (včetně pobytu v církevním studentském semináři Borromaeu) a v kněžském semináři až po vysvěcení na kněze. Třetí část práce se zabývá Reylovou činností na přelomu 19. a 20. století, kdy byl ředitelem studentského semináře Borromaeum a rektorem kněžského semináře. Kromě toho čile publikoval a věnoval se veřejnému životu a už i politice, což je v práci rovněž obsaženo. Čtvrtá, poslední, část práce je zaměřena na Reylovy osudy a práci v době První republiky, kdy byl senátorem v Národním shromáždění Republiky československé a věnoval se hlavně politice. Práce je doplněna o obrazovou přílohu a stenografické záznamy všech jeho projevů v senátu NS ČSR. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kapitulní kostel Povýšení sv. Kříže v Litomyšli
Vacek, Miloš ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
1 Anotace Diplomová práce "Kapitulní kostel Povýšení sv. Kříže v Litomyšli" nejprve stručně seznamuje s dějinami Litomyšle, které předcházely a jsou důležité pro pochopení pozdějšího období - založení kláštera augustiniánů poustevníků. Jedná se především o klášter benediktinů a poté premonstrátů. Roku 1344 bylo v Litomyšli založeno biskupství (1. kapitola). Druhý zdejší biskup Jan II. ze Středy zde roku 1356 založil augustiniánský klášter spolu s kostelem Povýšení sv. Kříže (2. kapitola). V období husitství došlo k důležité změně ve významu zmiňovaného kostela - roku 1448 sem byla přenesena fara od zničeného kostela sv. Klimenta (3. kapitola). V práci nechybí popis stavební historie kostela, jehož stavba trvala 20 let a úpravy pokračovaly až do doby husitské (4. kapitola). Do začátku 20. století měly kostel na starosti mnohé šlechtické rody, které zároveň vlastnily litomyšlské panství (5. kapitola). Až do 20. století kostel procházel četnými opravami a také několika podstatnými přestavbami (6. kapitola). Na počátku 20. století byl litomyšlskému děkanství udělen titul proboštství. O několik desítek let později bylo usilováno o radikální přestavbu kostela v gotickém stylu, ke které však již nedošlo (7. kapitola). V devadesátých letech pak byla provedena kompletní rekonstrukce chrámu i přilehlé budovy...
|
|
| |
|
|
Karel Maria Drahotín Villani. Šlechtic - vlastenec.
SPOUSTOVÁ, Petra
Ačkoli je dnes Karel Maria Drahotín baron Villani téměř zapomenut, v 19. století se řadil k nejznámějším a nejoblíbenějším osobnostem veřejného života. Především byl populární jako liberální politik, jenž zastával názory Františka Palackého. Villani byl znám též jako básník, přestože jeho poezie nedosahovala příliš vysokých uměleckých kvalit. Jako jeden z prvních ocenil Máchův Máj. Tato práce nepojednává pouze o Villaniho politických názorech a literární tvorbě, ale věnuje se též jeho veřejné činnosti, salonu rodiny Villani a Villaniho odkazu rozvíjenému po jeho smrti.
|
host ::
RSS.